Moravský zemský archiv v Brně

Identity area

Identifier

Authorized form of name

Moravský zemský archiv v Brně

Parallel form(s) of name

  • The Moravian Land Archive in Brno

Other form(s) of name

Type

Contact area

Type

Address

Street address

Palackého náměstí 1

Locality

Brno

Region

Country name

Czech Republic

Postal code

656 01

Telephone

Fax

Note

Description area

History

Historie archívu
Moravský zemský archiv – vznik, vývoj, současnost a příprava účelové budovy
Moravský zemský archiv (MZA) byl zřízen v roce 1839 z iniciativy stavů v Brně, sídle nejvyšších zemských úřadů a hlavním městě Moravy, jako jeden z nejstarších společenskovědních ústavů na Moravě, předchůdce akademických a univerzitních vědeckých pracovišť. Jeho posláním bylo zkoumat a vyhledávat prameny k dějinám Moravy a sbírat je koupí, přepisy nebo výpisy. Vznikl jako první archiv nového typu „na zelené louce“, tedy bez návaznosti na úřední registratury. Byl zřízen moravským zemským sněmem a spravován moravským zemským výborem. I když šlo o ústav zemské samosprávy, plnil od roku 1855 funkci archivu nejvyšších zemských politických, soudních i samosprávných orgánů a stal se prvním archivem tohoto moderního typu v celé monarchii.
Po vzniku brněnské univerzity se stal jakýmsi jejím zázemím, neboť řada profesorů filozofické fakulty (profesoři Navrátil, Hrubý, Šebánek) přešla na univerzitu po dlouholeté praxi v archivu. V roce 1908 získal důstojné umístění v účelově projektovaném poschodí nově postaveného Zemského domu na Žerotínově náměstí v Brně. Prostory, určené archivu, se však již ve třicátých letech ukázaly jako nedostačující. Archiv byl po Státním ústředním archivu v Praze, který vznikl spojením Archivu ministerstva vnitra a Archivu země České (ten vznikl po vzoru Moravského zemského archivu v r. 1862) v roce 1954, druhým největším a nejvýznamnějším archivem v České republice. Jako ústav, spravující nejcennější dokumenty k dějinám Moravy a pro období, kdy byla správa obou zemí spojena, k dějinám země Moravskoslezské, se nejen svým rozsahem, ale i významem uchovávaných dokumentů podstatně odlišuje od státních oblastních archivů, do jejichž kategorie je podle platné legislativy zařazen. Archiv uchovává archiválie zemských stavů a samosprávy moravské od roku 1310, jejichž součástí je i soubor moravských zemských desk, moravských, případně moravskoslezských zemských a po roce 1949 krajských orgánů politické, finanční a soudní správy, církevní fondy včetně archivů v roce 1782 zrušených klášterů od roku 1045, v roce 1956 se jeho součástí staly archiválie zaniklých zemědělsko-lesnických archivů a po roce 1990 převzal z podnikových archivů privatizovaných podniků 12 km archiválií prvorepublikových průmyslových firem a podniků od znárodnění do privatizace.
Soubor moravských zemských desk z let 1348-1642 (knih zemského soudu, zachycujících změny v držbě šlechtického majetku), slavnostně předaný archivu vrchním zemským soudem v roce 1931 a nařízením vlády ze dne 2. února 1998 (č. 46/1998 Sb.) uznaný po pražském Korunním archivu za druhou archivní národní kulturní památku České republiky, je jedinečným archivním souborem, který nemá obdobu v žádné z okolních zemí. Spolu s dalšími archiváliemi od 12. století do současnosti jde o nevyčíslitelné kulturní hodnoty, jedinečné doklady paměti národa, nezastupitelné jak pro dějiny Moravy, tak v širším kontextu i pro obecné evropské dějiny.
Vývoj po roce 2000
Centrála MZA měla vedle účelových prostor v Brně na Žerotínově nám. v Zemském domě z roku 1908 depozitáře a pracoviště na pěti místech v Brně a třinácti místech v krajích Jihomoravském, Vysočina a Zlínském, z toho ve třech objektech byla uložena církevní depozita. Z téměř všech těchto objektů bylo nutno dovážet archiválie do studovny v centrále archivu, pouze v Třebíči, Zlíně a v zámeckém areálu Kunštát působily pobočné badatelny.
Od r. 2000 byl archiv každoročně vymisťován z dosud užívaných, i když nevhodných objektů, případně archiváři zachraňovali archiválie poškozované přívalovými dešti, takže archiváři s vysokoškolskou kvalifikací ztráceli mnoho pracovních dnů neodbornou manuální činností a stav uložení velmi poškozoval archiválie. Již kontaminováno nebo bezprostředně ohroženo bylo 40 km archiválií!
V r. 2002 převzal MZA jako své vnitřní organizační jednotky 15 státních okresních archivů z krajů Jihomoravského, Vysočiny a Zlínského s jejich tehdy 55 km archiválií a stal se největším archivem v republice.
Úkolem archivů není jen péče o svěřené archivní bohatství, archivy se velmi výrazně podílely na vyhledávání dokladů k restitucím, státnímu občanství, válečné persekuci včetně holocaustu a nuceného nasazení a dalším celospolečenským úkolům. Centrálu MZA ročně navštěvovalo kolem 2000 badatelů, kteří zde vykonali přes 12000 návštěv. Obrovskému zájmu veřejnosti neodpovídala stávající kapacita badatelny (52 míst), ani když byla v r. 2001 rozšířena o dva bývalé depotní sály. Proto je již léta zaveden systém rezervací, který badatele značně omezoval. Archiváři centrály ročně vyřídili kolem 2000 písemných rešerší pro společenské účely i pro jednotlivce. Dojíždění za archiváliemi v kontaminovaných depozitářích mimo Brno bylo provozně náročné a dlouhodobý pobyt archivářů v těchto nepříznivých podmínkách působil zdravotní problémy.
Vývoj snah o zlepšení prostorové situace
Léta okupace přinesla počátek rozsáhlých přesunů archiválií, kterými archiv procházel do roku 2010. Archivní fondy i části sbírkových fondů z oblasti obsazeného pohraničí byly převezeny do Vídně a do Opavy, další fondy i jednotliviny byly předány Archivu ministerstva vnitra a Archivu města Brna. V posledních letech války byla pak řada fondů z bezpečnostních důvodů přestěhována do zámků, klášterů a dalších objektů po celé Moravě.
Archiv od roku 1945 marně usiloval o získání rozsahem dostatečných prostor, v nichž by uložené archiválie nepodléhaly zkáze a mohly bez neustálých značných nákladů na jejich konzervaci a restauraci sloužit i budoucím pokolením. Dne 29. dubna 1948 sice tehdejší zřizovatel archivu Zemský národní výbor v Brně zařadil na přípravu novostavby do rozpočtu na rok 1949 částku 3 300 000 Kčs, ta však byla v následujících letech vyčerpána na neustálé přesuny do nově přidělených a záhy archivu odebraných většinou nevyhovujících depozitářů. V regionu je jen málo hradů, zámků a klášterů, ve kterých neměl historický Moravský zemský archiv alespoň krátký čas své archiválie. První vážnější jednání o novostavbu Moravského zemského archivu tím na dlouhá léta zaniklo. Kritickou prostorovou situaci brněnského archivu se alespoň částečně podařilo vyřešit v roce 1953, kdy archiv získal od ministerstva kultury zámek Kunštát (budovu zámku jsme v r. 2005 odevzdali ministerstvu kultury) a v r. 1956, kdy byla archivu přidělena věznice v Brně-Cejlu, která přestala sloužit původnímu účelu.
AAAA
Až v r. 1984 se podařilo zadat studii pro výstavbu archivu a bylo vybráno několik vhodných lokalit, dále se již tyto snahy nedostaly.
V usnesení vlády ČR ze dne 26. června 1991, č. 213, ke komplexnímu rozboru stavu archivnictví v České republice, bylo stanoveno zabezpečit částku 200 000 Kčs na vypracování předprojektové dokumentace pro výstavbu archivního objektu tehdejšího Státního oblastního archivu v Brně. Přitom výstavba účelového objektu pro Moravský zemský archiv byla připravována v návaznosti na dokončení archivního areálu v Praze na Chodovci, s původním termínem v závěru roku 1997. Po úsporných opatřeních byla se značným zpožděním dokončena výstavba archivního areálu v r. 2001 v Praze, řešení prostorové situace Moravského zemského archivu v Brně, které mělo na výstavbu pražských archivů navázat, bylo ale neustále odkládáno.
Všichni si uvědomili následky a finanční zátěž z povodní v letech 1997 a 2002, které si vyžádaly uvolňování značných prostředků na obnovu zaplavených archiválií. Z této skutečnosti se dala odvodit náročnost záchrany kontaminovaných archiválií Moravského zemského archivu v současném stavu, zejména však po eventuální obdobné přírodní katastrofě, proti níž současná dislokace neumožňuje účinnou ochranu.
V květnu 2003 rozhodlo vedení MV o výstavbě účelové budovy pro MZA, což vláda potvrdila na svém výjezdním zasedání v Brně 12. 5. 2003.
Po neúspěšném jednání o zakoupení vhodného pozemku v majetku magistrátu města Brna a posouzení nevhodnosti rezervované lokality Západní brána bylo rozhodnuto zahájit veřejnou soutěž na zakoupení pozemku, projekt a stavbu budovy pro MZA v Brně. Na centrální adresu odešlo oznámení 30. 4. 2004, soutěž probíhala v květnu a červnu, kdy zvítězila nabídka A PLUS, a.s. Brno. Následovala koupě pozemku a předprojektová příprava, která byla v této fázi završena zpracováním dokumentace pro územní řízení, které nabylo právní moci v prosinci 2004. Po souhlasech MF s registrací výstavby a dalších povinných krocích bylo v únoru 2005 zveřejněno předběžné oznámení o výstavbě MZA. V březnu 2005 schválila vláda hodnotící komisi, v dubnu 2005 byla soutěž zveřejněna na centrální adrese a ve věstníku EU. Ze čtyř nabídek byla komisí vybrána jako nejvýhodnější nabídka sdružení IMOS Brno, a. s. a UNISTAV a. s., Brno. Po obdržení souhlasu MF se stavbou a financováním výstavby byla podepsána 5. 8. 2005 smlouva s generálním dodavatelem a 15. 8. 2005 byl podepsán protokol o předání a převzetí staveniště.
Dílčí termíny:
Dokončení I. stavby 31.05. 2006
Dokončení II. stavby 29.11. 2007
Termín dokončení a předání díla: 29.11.2007
Cena celkem včetně DPH 685 761 757,- Kč
Kapacita úložné plochy: 80 bkm při využití stojacích a kompaktních regálů v poměru 60:40, při budoucím využití pouze kompaktních regálů v případě potřeby až 110 bkm.
Moravský zemský archiv konečně v novém.
Dne 29. října 2007 byly slavnostně otevřeny nové budovy Moravského zemského archivu. Bylo tak dovršeno obrovské úsilí o solidní zabezpečení více než 60 km archiválií k dějinám Moravy v důstojných a nedevastujících podmínkách. Dějiny Moravského zemského archivu jsou od roku 1948 dějinami stěhování, kdy střídal různé a vesměs nevhodné lokality na umístění svých pracovišť a depozitářů. Během tohoto období se třikrát rýsovala naděje na výstavbu, ale až ta poslední přinesla úspěch. V r. 2003 vláda rozhodla, že poskytne finance na vybudování novostavby Moravského zemského archivu a ministerstvo vnitra schválilo investiční záměr s tím, že v r. 2004 proběhnou výběrová řízení a projektová příprava a v r. 2005 se začne stavět. Díky nezměrnému entuziasmu a pracovnímu nasazení všech zúčastněných se podařilo harmonogram dodržet a přesně dva roky od poklepu základního kamene představit veřejnosti nový archiv.
Novostavba Moravského zemského archivu je situována v komerční části kampusu Masarykovy univerzity v Brně na okraji katastru Starého Lískovce v blízkosti bohunické fakultní nemocnice. Architektonicky ladí s budovami kampusu, projektovanými v architektonickém stylu hi-tec. Komplex nových budov Moravského zemského archivu proslavilo noční osvětlení fasády, archiv je nyní svítící dominantou západního obzoru města.
Stavba je rozdělena na dvě části - železobetonový depotní blok je koridorem propojen s lehkou oceloskleněnou hi-tec konstrukcí provozní budovy, která vyjadřuje podle přání architektů otevřenost, lehkost a vstřícnost ve vztahu k historikům a badatelské veřejnosti.
Devítipodlažní budova depozitáře je tvořena 47 sály pro uložení archiválií, které jsou v současnosti vybaveny v 1. až 5. nadzemním podlaží stabilními a v 6. až 9. nadzemním podlaží kompaktními regály s celkovým počtem 80 bkm polic. V případě přikoupení podvozků se dají stabilní regály postupně využít na vybudování kompaktních regálů - tímto způsobem se dosáhne projektovaného množství 110 bkm regálové plochy. Depotní budova je veřejnosti nepřístupná a je pod stálým dohledem.
Společné 1. podzemní podlaží obou částí je určeno zčásti jako technické zázemí a zčásti pro příjem, sterilizaci, konzervaci a roztřídění archiválií. Dílny konzervátorů jsou osvětleny přímým světlem z anglického dvorku.
Skleněný administrativní blok je určen do 2. NP veřejnosti a ve 3. až 5. NP jsou kanceláře a pořádací místnosti archivářů a ekonomického úseku archivu. Sem jsou situovány i digitální úložiště, fotoateliér a digitalizační a mikrofilmová dílna. V 1. podlaží se nachází velký a malý víceúčelový sál a foyer, ve 2. NP byla vybudována rozsáhlá badatelna. 6. NP je řešeno jako technické pro umístění strojoven klimatizace budovy a na střeše administrativního bloku je vytvořena střešní zahrada, sloužící jako relaxační zóna.
Moravský zemský archiv má poprvé ve své téměř 170leté existenci možnost pořádat vlastní cykly výstav a přednášek pro veřejnost. Archiv pořádá i oblíbené a úspěšné exkurze po novostavbě, uvozené přednáškou o archivu, zájemci se mohou přihlásit na sekretariátu archivu (pí Filipová, tel. 533 317 534).
Pro badatele je nejvýznamnější místnosti badatelna ve 2. NP, kde je 96 míst pro zájemce o studium archiválií. Pro genaalogy jsou v badatelně stále k dispozici čtečky mikrofilmů a také několik počítačů pro vstup do virtuálního archivu Acta publica na webu MZA, který je k dispozici všem zájemcům o genealogii zdarma. Tento projekt zahrnuje společnou přípravu webu s digitalizovanými matrikami krajů Jihomoravského, Zlínského a moravské části kraje Vysočina na jedné straně a matrik Dolního Rakouska na straně druhé. Z našich státních archivů se k našemu webovému archivu matrik připojily ještě Státní oblastní archivy v Praze a Plzni a v roce 2013 se připojí i Národní archiv se sbírkou židovských matrik.
V současné době připravujeme na web portál archivních pomůcek s možností vstupu do digitalizovaných archiválií a máme ještě další plány digitalizace, které jsou závislé na finanční situaci archivu. Takže je na badatelích, aby nám fandili, aby ocenili prostředí, které jsme jim pro studium připravili, a aby chápali omezení, které vycházejí z badatelského řádu a jsou jednoznačně přijímána k ochraně archivního dědictví tohoto státu.

Geographical and cultural context

Mandates/Sources of authority

Administrative structure

Records management and collecting policies

Buildings

Holdings

Cerroniho sbírka (G12) - manuscripts from 13th - 19th centuries, 528 units
Sbírka rukopisů Zemského archivu (G10) from 12th - 20th centuries, 1496 units
Sbírka rukopisů Františkova muzea (G11) from 14th - 19th centuries, 1142 units
Sbírka Historického spolku (G13) from 14th - 19th centuries, 589 units
Manuscripts are found in funds of the church institutions.

http://www.mza.cz/fondy-pomucky

Finding aids, guides and publications

http://www.manuscriptorium.com
http://www.manuscriptorium.com

Access area

Opening times

Access conditions and requirements

Accessibility

Services area

Research services

Reproduction services

Public areas

Control area

Description identifier

Institution identifier

NKP

Rules and/or conventions used

Status

Level of detail

Dates of creation, revision and deletion

Language(s)

Script(s)

Sources

Průvodce po rukopisných fondech v České republice. Díl II. Rukopisné fondy centrálních a církevních knihoven v České republice. Archiv akademie. Komise pro studium a soupis rukopisů, 1998. ISBN 80-902464-2-7.

Maintenance notes

Martin, Hlouch

Access points

Access Points

Primary contact

Palackého náměstí 1
Brno
CZ 656 01